Důležité aktuality

Hledáme fyzioterapeuta/ku do IBC

Hledáme fyzioterapeuta/ku na HPP na naše pracoviště fyzioterapie v Brně IBC. Po dohodě možnost zkrácené pracovní doby. | Nabízíme dobré platové ohodnocení, 25 dnů dovolené, sick days, mobilní telefonní tarif zdarma, penzijní a životní připojištění, masáže, věrnostní program, jazykové kurzy, možnos...

celý článek

Masáže v Chrlicích

Oznamujeme našim klientům, že jsme na našem pracovišti v Chrlicích nově rozšířili nabídku o masáže. Zájemci se mohou přihlásit na telefonu 511 191 190 u maséra p. Martina Šoce.

celý článek

GDPR - Prohlášení společnosti

Prohlášení společnosti Neurofyzionet, spol. s r. o. | o zpracování osobních údajů pacientů | dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 |   | Neurofyzionet, spol. s r. o., se sídlem Příkop 834/8, 602 00 Brno, IČ: 293 629 54, zapsaná u KS v Brně pod spisovou zn. C 75447(dále j...

celý článek

Změna lékaře a ordinační doby v Modřicích a v Újezdě u Brna

Od 1. 1. 2017 je změna lékaře v naší ordinaci v Modřicích. Nově zde ordinuje MUDr. Roman Flašar. | Ordinační hodiny Modřice: | Úterý 12:00 - 16:00 - MUDr. Flašar Roman | Pátek 7:00 - 11:00 - MUDr. Flašar Roman |   | Ordinační hodiny Újezd u Brna: | Pondělí 7:00 - 15:30 - MUDr. Sedlák Jiř...

celý článek

Informace

Naši lékaři

Medica111 Medica111 Medica111

Odpovědi na otázky lékařů

23. 7. 2009 v 12:07  |  karel
karel@ssfd.cz  |  IP: 85.207.75.x  |  [ reagovat ]

6. 6. 2009 v 23:40  |  Zbyněk Vašíček
magency@atlas.cz  |  IP: 78.136.140.x  |  [ reagovat ]
(www.zdravivBrne.eu) Zřejmě nejsem na ideálním místě pro zapojení (je tu pouze diskuse pár účastníků v rozsahu cca 2h), ani na to nemám vzdělání - zaznělo zde DOST nosných myšlenek pro reformu, ale pokud si lékaři nedovedou udělat během pár let pořádek v zatím povinné a poměrně rozbředlé, anarchií prosáklé ČLK (asi nemají čas, či to mnohé nezajímá) a nechají z ČLK udělat jakousi odborářskou baštu a těžce ji zpolitizovat (viníci: Rath, Kubek), pak si zřejmě ani nějakou mamutí svrchovanou profesní unii ani nezaslouží. Nevěřím, že je nemožné ČLK zkonsolidovat. Jiná věc je prašpatná základní znalost ekonomiky u většiny lékařů - nejde o to někoho škatulkovat - ten je keynesiánec, ten ryzí friedmanista, ten hayekovec, ale bez komplexnějších základů ekonomiky většina lékařů těžko pochopí nějaké modely reforem, natož aby je třeba dokázala vysvětlit pacientům (a účinně spolupracovat při uvedení do praxe). Často nemají ani nějaký svůj názor na reformy a jen papouškují určitý model politické zájmové skupiny, který jim nejblíže sedí nebo zrovna voní kolegům či šéfům. Odvážněji kombinovat si netroufnou (mnozí mají problém i správně z hlavy spočítat potřebné balení léků), natož, aby třeba jen hlouběji přemýšleli o švédském, či severoitalském modelu (koopy - družstva spoluvlastněná zaměstnanci) a aspoň se snažili něco z toho, byť i částečně, politicky prosadit (tlaky na komoru, pojišťovny, MinZdr, zákonodárce, na své komunální politiky). Nevěřím, že nelze. Zatím ti lékaři, kteří nalezli do politiky, nakonec, snad s výjimkou pár jedinců, nedělají pořádně (aspoň průměrně) ani jedno a je to spíš ztráta pro společnost. Co myslíte, mohou se vůbec lékaři s odb. znalostmi a praxí, ale bez komplexnějších znalostí ekonomiky, nějak výrazněji podílet na formování nějakých reforem? Nebo to končívá jenom bohatýrskými řečmi, v lepším případě pak u volební urny ? Nemluvě o tom, jak bylo téma "zdravotnictví v Brně" ošklivě politicky zneužito a díky němu zvoleno pár kořistníků. Děkuji za názor. Vašíček
17. 9. 2008 v 16:31  |  Lékař č. 15
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený pane kolego,

že máte vůbec ještě energii a náladu se zabývat touhle problematikou . Osobně sotva zvládnu zajistit chod ambulance a mám toho plné zuby. V mnoha ukazatelích máte pravdu, jenže problém je v tom, že zdravotnictví je kšeft s naprosto podivnými pravidly. Co se týká mě, tak je mi stále divné, že si u mne někdo (stát ?, pacient?, pojišťovna?) kupuje službu za velmi nízkou cenu, až směšně nízkou a celkem málo se zajímá o parametry jako je efektivita poskytované služby a její odborná kvalita. Zřejmě proto, že je moje služba tak levná. Na druhé straně je nás levných poněkud mnoho. Z počtu nárůstu ambulantních neurologů usuzuji, že značnou část času se zabýváme blbostmi, kterými nás zásobují PL nebo sami pacienti. A zase si myslím , že je to proto, že je vše tak laciné. Jiný regulační prvek mezi poptávkou a nabídkou neznám než cenu, a ta je proklatě nízko, daleko níž než v autoservisu.

Proto mně osud této země a zdravotnictví přestal zajímat. Další problém je ČLK , která od začátku nestála za nic, protože byla saturována u specialistů převážně nemocnicemi díky hlasovacímu systému.

Jaká komora, takový výsledek. Za současné vedení se hluboce stydím a chce se mi zvracet při každém pohledu na pana ministra nebo Dr. Kubka.

Na shledanou a bacha na plýtvání vlastním životem.
17. 9. 2008 v 16:32 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Cena lékařské práce není tak nízká, jak by se na první pohled zdála. Problém je spíše v tom, kdo a za co je placen. Z toho vyplývá, že je třeba napřed narovnat vztahy a ceny a pak dojde i k lepšímu ocenění těch, kteří si to zaslouží.
17. 9. 2008 v 16:31  |  Lékař č. 14
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Podmínky pro změnu systému

1/ spoluúhrada pacienta za výkon a lék a hospitalizaci (pacient si bude kontrolovat kvalitu péče a snad dojde ke snížení požadavku na zdravotnictví jako sociální polštář).
2/ zrušení souběhu praxí nemočnicních lékařů - to umožní sjednotit lékařský stav
17. 9. 2008 v 16:31 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Spoluúčast za hospitalizace je nutná.

Není důvod rušit souběhy lékařů z nemocnic, ale musí o ně mít pojišťovny a pacienti zájem. Pokud bude jasná spoluúčast za vyšetření, tak se nebude stávat to, co se děje nyní. Lékaři si pacienta vyšetří v nemocnici, vykážou ve své privátní praxi a zadlužené nemocnice jsou následně z našich daní oddluženi.

Naopak je předpoklad, že bude potřebný přesun lékařů z nemocnic do ambulantní sféry.
17. 9. 2008 v 16:30  |  Lékař č. 13
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený kolego,

k Vašemu dopisu k reformě bych rád dodal následující. Jsem zásadně proti individuálním účtům a placení návštěvy u ambulantních specialistů. Je to dáno i mou specializací, které je nejvíce tangována pokusnou činností praktiků v jejich ordinacích. Jsem ORL specialista. Souhlasím s důrazem na efektivitu ambulantních specialistů. Ta však jednoznačně vyplyne po spojení zdravotního pojištění s nemocenskou.Teprve tehdy se jasně ukáže, že péče specialisty je ekonomičtější, než péče praktika. Navíc tyto náklady si pojišťovny již ohlídají. Nedělejte si prosím iluze,že pacient půjde vždy za nejvyhlášenějším lékařem. Jde tam, kam ho pošle praktik, či tam, kde je to nejblíže, nebo tam, kde je to zadarmo. Proto jsem proti platbám v ambulancích, byť z individuálních účtů. Nehledě na další fakt, že na Slovensku příjem ambulancí po zavedení plateb poklesly až o 30%.Tomu bych se rád vyhnul. Domnívám se,že platit by se mělo za návštěvu pohotovosti, čehož se nyní nezřízeně zneužívá jak pacienty, tak v argumentacích ředitelů FN proti privátním praxím, dále by se mělo platit za hospitalizaci - strava, prádelna, energie.

Běžná zdrav. péče by měla být hrazená ze základního zdravotního pojištění, nákladné diagnostické postupy a operativa z připojištění.

Větší samostatnost pojišťoven pak zcela určitě přispěje jen k vzniku korupčního
prostředí.

Pojišťovny by měly zavést software na vygenerování pacientů, kteří s jednou či blízce příbuznými dg. navštíví v krátké době více specialistů a měly by mít nástroj na případně i exekuci z platů či důchodů těch pacientů, kteří zdrav. péči nadužívají.

Lékaři by měli léčit a ne dělat policajty, nahrazovat činnost min. sociálních
věcí, financí či zdravotnictví.

Tato svá stanoviska jsem již jednou sdělovat vedení SASu bez zpětné odezvy.

Doufám, že mé připomínky nezapadnou a budou zváženy.
17. 9. 2008 v 16:31 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Spojení zdravotního pojištění s nemocenskou je jistě výhodné a uvažuje se o něm. Ale není pravdou, že prokáže vyšší efektivitu AS oproti PL. Možná jen v některých případech, ve většině případů je vyšší efektivita na straně PL. Systém musí vnitřními mechanismy tlačit na pacienta, lékaře i pojišťovny aby si snažili využívat kvalitní, ale levnější péči. Musí to být ale na všech úrovních.

Částečná spoluúčast je naprosto nezbytná všude, kromě urgentní péče.

Samotné pojišťovny nejsou schopně vše ohlídat, na to prostě nikdy nebudou mít možnosti, jednoznačně jim v tomu musí pomoci pacient. Navíc může mít pacient různé požadavky na kvalitu a kvantitu péče – pak se ale musí připojistit či platit ze svého.

Větší samostatnost pojišťoven je naopak prostředek proti korupci.

I běžná zdravotní péče bude vždy s určitým doplatkem. Pacient musí vědět, že vše něco stojí. Pak se bude snažit na všech úrovních chovat efektivně. Cokoliv by měl zdarma, toho si přestane vážit.
17. 9. 2008 v 16:29  |  Lékař č. 12
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený kolego,
Dovolím si napsat pár připomínek k Vašemu návrhu zdravotní reformy. Pokouším se vcítit do kůže pacienta a nevidět reformu optikou lékaře – praktika a AS

Jak je dnes pacient omezován či stimulován současným systémem?

Omezován se může cítit:
- dlouhými časy čekání u lékařů (včetně těch, kteří objednávají „na čas“), někdy dlouhými objednacími lhůtami.
- možným nezájmem lékařů, pokud pacient „naplní body“.
- obtížnou vzájemnou komunikací mezi lékaři, kdy pacient musí přenášet informace.
- časovým rozložením ordinačních dob lékařů. Čas svého vyšetření může ovlivnit jen zřídka.
- potřebou zjišťovat si různost doplatků v lékárnách
- nemožností si řádně zaplatit nadstandard

Čím může být stimulován: opakem výše uvedeného, snad dále:

- obavou, aby se přes různá nedorozumění něco nezanedbalo - pokud by mohl skutečně rozhodovat o části pojistného, pak o jeho využití.
- výší platby za zdravotní pojištění v závislosti na své péči o vlastní zdraví
- možností různých tříd pojištění dle individuálních požadavků.
Co mu dnes naopak může být jedno:

- kolik pojišťovna zaplatí za práci lékařů, materiál, léky, pokud dostane to nejlepší
- jak se uvnitř zdravotního systému pohybuje, pokud je mu ve všem vyhověno, zda se nějaký úkon provádí vícekrát
- jak se lékař domlouvá s pojišťovnou, není-li pacient krácen na svých nárocích
Co mu nemůže být jedno:

- zda mu je systematicky věnována dostatečná péče odpovědným lékařem – dlouhodobá přiměřená pozornost jeho problémům
- zda bude dostupná speciální péče při závažné potřebě

Dnes dost jistě nebudou chtít měnit dosavadní systém:

Chronicky nemocní, pokud si neuvědomí výhody nového systému - asi 10-20% klientů
Nadužívači zdr.péče - viz např. poslední číslo časopisu Praktický lékař – asi 5-8% klientů
Chudší nemocní, kteří „nedosáhnou“ na nadstandardy (nebudou schopni nebo nebudou chtít se připojistit nebo nést náklady péče sami – těch může být velké procento možná 50% - viz struktury mezd – průměrná mzda zavádí!

Celkově tedy spíš většina nebude chtít změnu a každá změna jim bude spíš proti mysli. Budou k ní muset být, bohužel, nemilosrdně donuceni buď změnami zákonů, nebo neschopností systému zajistit kvalitní péči – pro nás nejhorší řešení (korupce atd. jak píšete).
Tedy změna bude muset být vynucena u většiny obyvatel. Předvolebně hodně obtížné téma. Jen málokdo si bude ochoten uvědomit, že ta změna je nutná.
Zbývá tedy otázka – jak goebbelsovky – přesvědčit
17. 9. 2008 v 16:30 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vlastně žádná otázka – perfektní popis deformace sytému.
Plně souhlasím s tím, že problém se nedá vysvětlit pacientům za 5 či 10 min. na náměstí.
Ale když si s tím dáte práci a systému rozumíte, tak nakonec zjistíte, že většina s vámi souhlasí.
Prostě to je tak složité, že je nutné o tom vést dlouhou diskuzi a jít do všech možných podrobností. Vždy je ale nutné navrhnout i cestu jak dál a ne jenom kritizovat.
17. 9. 2008 v 16:29  |  Lékař č. 11
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Milý kolego,
přečetl jsem si rád zaslaný materiál a plně s ním souhlasím. Jsem rád, že SAS vyvíjí nějakou iniciativu, dosud jsem ji postrádal. SPL pro dospělé čile komunikuje se svými členy a partnery (vím z e-mailové pošty mé ženy - PL) a dost mi vadilo, že za odborníky nikdo příliš veřejně nevystupuje! Byl jsem členem SPACHu, ale zklamal mne, nic dosud neprosadil a získal jsem dojem, že jeho představitelům jde jen o to získat vyšší funkce. Myslím, že uvedené náměty nekolidují s představami senátora Julínka, i když jeho interpretace se mi zdá komplikovaná a hlavně pacientům nesrozumitelná. Sám pozoruji i to, že nemocnice se v poslední době snaží strhávat na sebe více ambulantních pacientů snahou otevírat další odborné ambulance při nemocnicích, tomu by se mělo zabránit: nemocniční ambulance by měly být jen konzultativními středisky pro odborníky z terénu a pro kontroly pooperačních stavů. Ostatní, např. akutní ošetřený pacient, by se měl hned předávat terénu! Rád budu sledovat Vaši činnost, naším jménem ale musí mluvit představitelé SAS, čím důrazněji, tím lépe!
17. 9. 2008 v 16:29 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Děkuji, na nesrozumitelnost jsem odpověděl – lékař č. 6 – 3. otázka.
17. 9. 2008 v 16:28  |  Lékař č. 10
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený pane doktore,
děkuji Vám za zaslání informací o situaci v sektoru ambulantních specialistů. Cením si toho, že se těmito problémy zabýváte a snažíte se situaci určitým způsobem řešit. Možná, že se všemi věcmi, o kterých píšete nemohu stoprocentně souhlasit, ale to není důležité. Důležité je aby se zastavil pokles hodnocení naší práce a to jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Plně souhlasím s tím, že je potřebné přinést do systému zdravotní péče další prostředky a to ať již soukromé nebo formou připojištění. Budu rád, když mě o situaci budete nadále informovat a v rámci možností budu moci přispět řešení stavu.
17. 9. 2008 v 16:28  |  Lékař č. 9
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážení, dovoluji si reagovat jen krátkou poznámkou na Váš materiál, jehož základní myšlenku znám , jen to pěkně hutně podáno na rozdíl od některých značně rozvláčnějších a tím i méně srozumitelných prací jiných autorů. Proč jsem uvedl v úvodu krátkou ? Jsme totiž v našem chrudimském regionu t. č. svědkem toho, jak se to dá řešit jinak - přetransformovat a nasměrovat tak, aby finanční toky nesměřovaly do rozpočtu nemocnice, .ale na účty nájemci. Konkrétně - pronajímání tzv. účelově prodělečných komplementárních oddělení privátním firmám za účasti některých členů managementu je krásný příklad úplně jiného tuneloidního řešení – firmy dodají chybějící přístroje ze svého sortimentu za svoje ceny, zaplatí nemocnici quasi nájem a pojišťovny jim zaplatí veškerou vykázanou péči bez limitací, jde přeci o nové smlouvy – nevadí ani nucená správa.. A to vše odsouhlaseno příslušnými krajskými radními za ODS. Podotýkám, že nejsem státní lékař, jen maloformátový ambulantní privátní radiolog už v časně penzijním věku, stejně mám ale obavy z toho , že drenážní roury budou velmi takto přesměrovány cestou nově vzniklých ambulancí v rámci pronajatých provozů novým nájemcům. Ze systémů ve světě znám z osobní zkušenosti jen kanadský, a ten je ještě dokonaleji socialistický než pověstná NHS v GB.. Nevím, co se dá čekat od změny směrem k Modré šanci, když už bude do data možné aktivace změny dokončena hostina na rozinkách lukrativních a vydělávajících oddělení a v rámci boje o dalšího ambulantního pacienta asi za cenu likvidace privátních praxí minim. komplementárného typu. A proč by se to nemohlo přohodit i u ostatních spec. ambul. ? Byznys
Dobře ví o tocích ve zdravotnictví as dosud jej plně nevyužil ! I když někde to už zvládli perfektně - pěkný odkaz na praxi sítě Euromednet na Moravě !
17. 9. 2008 v 16:28 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Právě proto je nutná důsledná konkurence pojišťoven a regulace cestou pojistných plánů a osobních účtů pacientů.
Já s vámi plně souhlasím, že bordel je velký a navrhovaná změna se nelíbí i mnoha členům ODS.
17. 9. 2008 v 16:26  |  Lékař č. 8
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážení, přečetl jsem si Váš příspěvek,
Mimo jiné se domníváte, že vše vyřeší systém osobních účtů.

Nebyl bych tak optimistický...
proto dáván několik otázek...

- k d o a z a k o l i k bude tyto účty obhospodařovat ? ... píšete, že ZP, ale snad nejste tak naivní, že v rámci dosavadního systému...přibudou další zaměstnanci, nutnost další výpočetní techniky.., možná i dalších prostor..., desátek z účtů... nebude nakonec dražší administrativa individuálních účtů, než samotná léčba ? .....v našich podmínkách ...


- k d o to bude kontrolovat ?....a za k o l i k ?

- j a k si bude "hlídat" svůj účet pacient ?... a že budou, jak už to bývá zvykem, jak jde o penízky také i spekulanti, jak se k němu dostane k nahlédnutí ?... a k d e - u koho ? v ZP ?... tak to budou nutni další zaměstnanci..., další výpočetní technika...,možná i další prostory... což zase bude něco stát...
za k o l i k ?....atd.

- k d o bude rozhodovat případné spory mezi pacientem a ZZ - půjde o penízky konkrétního jedince (pacienta).... nebo to zase automaticky odskáče lékař... osobně si nepamatuji (a to nejsem tak starý), kolikrát jsem byl v loňském roce, natož v tom předchozím třeba u zubaře ...a co ti starší pacienti...vždyť to vidíme denně, když říkají to jsem to dlouho nebyl a člověk se podívá do dokumentace a vidí, že to bylo nedávno...

- volně navazuji na předchozí - co případný soudní spor... to je u nás dnes nekonečná anabáze....co než se to vyřeší...

Suma sumárum - osobně se domnívám, že tudy cesta nevede !

Otázka:

Kolik bude změna stát?
17. 9. 2008 v 16:27 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Jistě, že to nebude levná záležitost, ale v současně době, kdy výpočetní technika, která je schopna řídit let rakety na Mars se vejde do kufříku, to jistě nebude cena , která by byla jen srovnatelná s výslednou úsporou. Zdravotnictví spolkne v ČR cca 200 mld. A za 5-10 let jistě 300-400 mld.

Je třeba si uvědomit, že zpočátku budou mít osobní účet jen ti , kteří budou ochotni jít na velké riziko – zdravotní plány s vysokou spoluúčastí. Nemá smysl zřizovat účty zdravotního spoření k zdravotním plánům, které jsou tak drahé, že „spolknou“ celý veřejný příspěvek (i více!) výměnou za dražší plán s doplňkovým pojištěním. Režie těchto účtů je stejná, jako režie jakýchkoli bankovních účtů.

Hlídání osobního účtu, zneužívání:

Účet si může hlídat různě. Internet, výpis jednou za 3 měsíce, jednou za rok, jak bude chtít.
A zneužívání péče – to právě nebude možné, každý pacient si to bude hlídat, protože vždy poměrnou část péče zaplatí ze svého osobního účtu.

Suma sumárum - osobně se domnívám, že tudy cesta nevede !

Právě proto chci tuto diskuzi, já si myslím, že tudy cesta veda.
17. 9. 2008 v 16:25  |  Lékař č. 7
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený pane kolego,
děkuji Vám za Váš materiál, který jsem si se zájmem přečetl. Jsem internista a diabetolog.
K Vašemu materiálu bych doplnil jedno téma, které možná ve vaší odbornosti neurologie tolik nepřipadá v úvahu. Ale u nás internistů je ještě tento zvláštní problém, který při rozumné racionalizaci by vedl dle mého názoru k dosti významným úsporám. Píšete, že leckdy není zájem AS řešit komplikovanější případy, a ty putují do N. Já například jako internista a diabetolog provozuji i " obtížnou " a nákladnou léčbu, třeba inzulinovými pumpami, jenže je tu problém s regulacemi, které právě takovou péči limitují- brzdí, protože se my, kteří to umí a chtějí dělat, nevejdeme do řádných limitů. A tady je ten specifický problém interny.Totiž mnozí z nás dělají " jen " diabetologii, endokrinologii, ale mnozí celý obor.Já například chci léčit diabetika, ale zároveň léčit i jeho hypertensi, lipidové problémy atd.Jenže samozřejmě se nevejdu do regulačních limitů jako jiný pouze diabetolog, který léčí nikoliv celou internu,ale jen její diabetologickou podmnožinu. Kdyby tedy lékař jako já měl regulativ,ale spočtený jako složený ze dvou komponent, ( léčba diabetu, současná léčba ostatních " interních chorob"), nemusel bych diabetika posílat pro hypotensivum či drahý statin k jinému internistovi, velmi výrazně by klesla návštěvnost pacientů u AS, bylo by výrazně méně " kontaktů"- tedy vykázaných vyšetření pojišťovnám, pacient by méně cestoval systémem a ušetřil čas..... kdyby.....,ale to jste pregnantně popsal ve svém materiálu.
17. 9. 2008 v 16:26 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Konkurující si zdravotní pojišťovny budou po Vás požadovat přesně to co píšete a pochopitelně zohlední i cenu. Budou chtít co nejkvalitnější péči za rozumnou cenu. Rozumná cena není levná – ale efektivní. Opět se otvírá prostor pro SAS či sdružení diabetologů, které vás může zastupovat.
17. 9. 2008 v 16:24  |  Lékař č. 6
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený pane kolego,

jsem privátní chirurg, člen SAS. O problematiku organizace zdravotnictví se dlouhodobě zajímám. S tezemi, jak jsem je dostal od Vás zvláštním dopisem bych souhlasil v tom smyslu, že větší odpovědnost je v podobě spoluúčasti nutno přenést na pacienta. Také na mne někdy těžce doléhá skutečnost, že všechny regulace jsou jenom na bedech lékaře.

Problém ale je, že se jedná o výsostné politikum a spoluúčast pacienta veřejně u nás popírají nejenom socialisté, ale i liberálové, viz webový záznam diskuze dr.Ratha s dr.Julínkem a posléze s ing.Tlustým. Obávám se tedy, že ani plánovaná reforma dle kolegy Julínka, za kterou se ve svém dopise tak vehementně zasazujete, nám lékařům nic moc dobrého nepřinese. Individuelní účty jsou především bičem na lékaře. Teze kolegy Julínka jsou málo konkrétní a prosazovat singapurský model zdravotnictví ve střední Evropě je politicky naprosto nereálné a zavání sociálním inženýrstvím.

Pokud by měly zdravotní pojišťovny dostat větší pravomoce při tvorbě sítě, musely by se chovat naprosto striktně jako komerční pojišťovny. Tedy u každého pojištěnce by musely zkoumat zdravotní rizika a dle toho sjednávat individuelní smlouvy, některé rizikové případy by se staly prostě nepojistitelnými etc. Jinak se zdravotní pojišťovny vždy budou chovat spíše jako výběrčí zdravotní daně a tedy s vysokým rizikem klientelizmu.

Pokud problém maximálně zjednoduším, domnívám se, že náš systém zdravotnictví by se měl postupně přibližovat evropskému standartu.

Jako chirurg, který má vysoké procento neodkladných pacientů Vám chci položit jednu konkrétní otázku, na kterou mi nedokázal odpověděl ani dr.Julínek ani místopředseda ODS pan ing.Petr Nečas.

Modelová situace: do ordinace se mi dostaví asociál se zlomeným prstem. Předpokládám že tato diagnóza nebude mezi povinně pojištěnýma. POkud tento občan nebude mít připojištění ani finanční hotovost, jak se mám zachovat?

Vážený pane kolego, ještě jedna poznámka na závěr. Domnívám se, že není vhodné aby jste jako funkcionář SAS i z mého příspěvku prováděl předvolební agitaci ve prospěch jedné politické strany.
17. 9. 2008 v 16:25 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
1. Singapur – již jsem odpověděl.

2. Evropský model – já nevím o systému, který by v Evropě fungovat a byl pespektivní ?
A to jsou podstatně bohatší státy. Pokud víte – napište o něm podobné informace, jako jsem napsal já – velmi rád s vámi budu komunikovat.

3. Nekonkrétnost navrhovaného modelu (ww.zdravotníreforma.cz).
Zde jste řekl přesně to, proč se snažím rozvířit tuto diskuzi – já si myslím, že problém je tak složitý, že se nedá vysvětlit krátce, to je třeba prodiskutovat - věcně, bez emocí, bez politického obviňování. Problémem není nekonkrétnost, ale neinformovanost.

4. Zdravotní pojištovny – komerční chování.

Zdravotní pojišťovny budou ze zákona povinny pojistit každého, kdo si vybere jeden z navrhovaných pojistných plánů. Nebudou smět zkoumat zdravotní rizika.

5. Popsaný problém

Modelová situace: do ordinace se mi dostaví asociál se zlomeným prstem. Předpokládám že tato diagnóza nebude mezi povinně pojištěnýma. Pokud tento občan nebude mít připojištění ani finanční hotovost, jak se mám zachovat?

A: nebudou dg. zařazené a nezařazené – to je nepochopení. Vše bude zařazené, jen bude stanovená výše procent, kterou hradí pojišťovna a kterou si pacient doplácí ze svého osobního účtu. Pokud si zvolí levný plán – tak to taky, může být 30 na 70, nebo drahý plán a pak třeba 80 na 20 (ty čísla – to jen spekuluji). Ale to nebude váš problém, vám to pojišťovna zaplatí a ostatní si vyřídí s pacientem.

6. Domnívám se, že není vhodné aby jste jako funkcionář SAS i z mého příspěvku prováděl předvolební agitaci ve prospěch jedné politické strany.

Pro upřesnění, nejsem členem ODS. Nedělám to pod hlavičkou SASu, vše financuji z vlastních zdrojů, ne z Vašich příspěvků. Já se snažím najít východisko z tohoto systému. Východisko perspektivní pro lékaře i pacienty. To není propagace ODS, ale lidí, kteří mají odvahu tento problém systémově správně řešit. Kdy by to propagovali zelení, Rath či Filip, tak je budu taky podporovat. (Toho Filipa asi ne).

I ty obálky, známky a kopie jsem hradil sám.

Právě proto, aby SAS nebyl spojován s jednou politickou stranou.

Ale snažme se držet debatu ve věcné rovině.
17. 9. 2008 v 16:18  |  Lékař č. 5
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Vážený kolego, dovolte mi několik poznámek k Vašim zajímavým názorům. Velmi si cením Vaší snahy přenést debatu do věcné roviny.

Obecně se domnívám, že hlavní problém našeho zdravotnictví je ten, že:

1. je regulován poskytovatel a nikoli pacient

2. je hrazena péče, která nikde na světě není z všeobecného pojištění hrazena – lázně, vložky, stomatologie, sanity …

Jsem přesvědčen, že pouhá změna těchto dvou bodů by vyřešila náš problém na několik let /dnes kdy byla zvýšena cena lékařské práce/. Věc by jistě současně chtěla i další zásahy – například zrušení unicitního RČ – aby nebylo nutné prohánět pacienty přes ambulanci dokola, ale v principu by to dle mého soudu na nějaký čas stačilo. Tedy nejsem si zcela jist, zda je náš současný systém opravdu tak neefektivní a tak tragicky špatný.

Regulační mechanismy pojišťoven a vyhlášek, jsou zoufalé pokusy jak omezit expansi péče, je to jistě špatně, jiné řešení ale v současném legislativním prostoru není.

Nemyslím si vůbec, že všelékem je osobní účet. Hlavě ne v podobě navrhované ODS. Je čerpán dokud je a jakmile se spotřebuje je zadarmo vše – to nemá logiku – je to pitomost – jak o jiné věci řekl senátor Julínek. Muselo by to být jinak. Po spotřebování osobního účtu by musel tuto část sám hradit nebo si vzít úvěr. Jak by to ale splatil, když by třeba umřel. Navíc by to nejspíš bylo sociálně neprůchodné.

Modrá šance ODS je program pro zdravotnictví, který je poměrně dobře promyšlen a víceméně si dovedu představit, že může nějak fungovat bude-li pružně reagováno na event. kolísání systému. Se všemi výhradami např. k individuálnímu účtu. Obsahuje ale jednu zcela fatální představu, kvůli které je pro mě zcela nepřijatelná. Tou věcí je smlouvání o ceně práce. Jediný důvod, proč tam tuto věc ponechat je zajištění alespoň nějakého korupčního prostoru. Jinak není nikdo, pro koho by byla výhodná. Pacient nemá zájem aby mu byla poskytována levná služby, neboť ta logicky nemůže být lepší. Poskytovatel nemůže mít zájem na své levné práci, tím spíše že potřebuje obnovovat své vybavení pokud chce udržet kvalitu. Stát nebo pojišťovny také nemůžou mít zájem na tom, aby péče byla velmi levná, protože ji potřebují zajistit pro své voliče alespoň ve standardní kvalitě. Je to čistá příprava k ovládnutí trhu velkými subjekty pomocí dumpingu a korupce. S cenou pak můžeme jít dolů jen pokud se sami vzdáme svých příjmů. Ještě je varianta zapojit se též do koloběhu – např. si nasmlouvat 5 korun za bod a řediteli pobočky korunu vracet na konto na Seychelách, na to ale každý nemá žaludek.

Obávám se, že v našich podmínkách nelze zavést jiný systém než podobný prostoru ve kterém se pohybujeme – tedy něco mezi Německem a Rakouskem. Nicméně pokud systém bude dobře promyšlen, nevidím důvod proč by neměl fungovat.

Do krize se systém bude dostávat chronicky, bez ohledu na to jak bude konstruován . Rozvoj nových stále nákladnějších postupů a léků etc. bude systém znovu a znovu vhánět do finanční krize. Je tomu tak všude na světě.

Děsím se různých singapurských a hotentotských, ale také anglosaských modelů. Jsou našemu sociálnímu vidění světa zcela cizí a hlavně nefungují /GB/, nebo jsou neskutečně drahé /USA/. O systému v Singapuru nic nevím a nejspíš to neví nikdo, neboť tam nikdo ani nebyl. Nikdo neví, jak by byl přijat pacienty, poskytovateli a jak by se v našem prostředí choval. S mým liberálním pohledem na svět to nijak nesouvisí, zdravotnictví v tomto směru považuji za poněkud specifický resort. Důvodů je více, rozvaha tímto směrem však překračuje rámec těchto poznámek.

Nedomnívám, se že péče může být kvalitní a levná. Neexistuje levný luxusní vůz. Společnost se musí rozhodnout, jak kvalitní péči chce a v jakém rozsahu. Z toho se spočítá co taková péče stojí a takovou péči pak musí hradit. Nebude-li na ni mít , musí z péče něco vyjmout nebo slevit z kvality a pacient musí mít možnost se na takovou věc připojistit nebo rozdíl uhradit. Mě jako poskytovateli je v zásadě jedno kdo moji péči zaplatí. Jestli pojišťovna nebo pacient.

Vztahy mezi poskytovateli. U nás je péče nastavena ještě z dob socialismu tak, že praktik je víceméně dispečer a léčí specialista. Nevím jestli je to dobře, má to své výhody ale i nevýhody. Jestli to ale chceme změnit, je třeba systém lehce přestavit tak, aby bylo pro praktika výhodnější pacienta řešit sám a vytvořit mu takové podmínky – finanční ale i administrativní /omezení regulací/ tak, aby postupně docházelo k přesunu pacientů žádoucím směrem. Nesmí se to stát šokově. Totéž platí ve vztahu k nemocnicím. Nemocnice pokud chtějí vydělat musí dnes tlačit na obložnost apod. Je nutné garantovat nemocnici příjmy při splnění podmínek zachování všech odborností a rozsahu nemocniční péče a zároveň je motivovat tak, aby zbytečné hospitalizace byly ekonomicky nevýhodné. To zároveň zajistí, že si subjekty nebudou tolik konkurovat např. nemocnice nebudou toužit po všemožných ambulancích kam na rozdíl od nás můžou posadit neatestovaného cizince kterého ručí kdosi ze třetího patra je-li v práci. Důsledné trvání na dodržování personálního a věcného vybavení je základním elementem ztěžujícím kartelové a jiné nekorektní aktivity hlavně větších subjektů. V Německu např. každý lékař musí pravidelně prokazovat, že přístroj který používá je stále na úrovni doby a je technicky v pořádku. Pokud to nikdo nemůže „ošidit“, vždy musí velmi zvažovat jestli vstup na trh a investice do přístrojů bude rentabilní a dobře si to rozmyslí.

Tolik několik mých poněkud neuspořádaných poznámek.
17. 9. 2008 v 16:22 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
1. Navrhujete regulaci pacienta – souhlasím, ale je třeba, aby nebyla stejná regulace pacienta u PL, AS a v nem. Také je potřebné, aby se zohlednila cena hrazené zdravotní péče., aby byla nějakým způsobem zohledněna jiná cena péče za stejný výkon – operaci kýly, hospitalizace při LIS. Provést spoluúčast pouze příplatkem za stravu a za byt, to nic neřeší.

2. Navrhujete nehradit péči, která nikde na světě není z všeobecného pojištění hrazena – lázně , vložky , stomatologie, sanity … Souhlasím, je to otázka nastavení pojistného plánu. Pravděpodobně žádný pojistný plán ZP nebude hradit uvedenou péči v plném rozsahu, čím méně, tím bude pojistný plán levnější a pacientovi zůstane na osobním účtu více peněz.

3. Zrušení unicitního r.č. – naprostý souhlas. Co asi má v zásobě většina AS, když koncem června zjistí, že překračuje regulace – vyúčtuje kontrolní vyšetření svým známým.

Stačila by tato opatření?

Pokud chcete vyřešit bod č. 1, tak musíte rozhodnout, zda chcete pouze marginální doplatky (o těch je prokázáno, že mají účinnost cca 6-12 měsíců – pak si na ně lidé zvyknou a vše jde dál – viz Slovensko – mám tam spoustu spolužáků, studoval jsem v HK na VLA a polovina byla ze Slovenska – přesně to potvrzují – zpočátku útlum a t.č. je vše při starém) či zohlednění ceny vyšetření (hospitalizace) – ale to jsme již zase u osobních účtů.

4. Jak se bude řešit, když se osobní účet vyčerpá

Maximální roční ztráta může být 12000 Kč – stop loss. Na zbytek je klient pojištěn a hradí ho pojišťovna.

Je však třeba si uvědomit, že zdravotní plány s vysokým rizikem budou používat především mladí a zdraví lidé, ve vyšším věku se lidé budou připojišťovat na minimální spoluúčasti.

Problém nedostatku likvidních prostředků se bude řešit standardně.

Existují dva možné mechanismy:

- Depozit: pokud si člověk zvolí plán s vysokou spoluúčastí, což ve vyšším věku bude spíše vzácnost, může být zdravotní pojišťovna oprávněna požadovat po něm složení depozitu ve výši maximálně do hranice stop loss
- Úvěr: Pojišťovna úvěruje klientův osobní účet, přičemž existuje splátkový kalendář.
Vzhledem k tomu, že se počítá s nějakou formou státní podpory spoření na osobní zdravotní účet, zvýhodňuje systém výrazně depozit před úvěrem.

Přitom počet lidí v populaci, kteří přesáhnou hranici stop loss bude méně než 2,5 promile (25 000 lidí) za předpokladu, že VEŠKERÁ POPULACE je krytá právě jen plánem s vysokou spoluúčastí, tj. nemá žádné doplňkové pojištění – což je velmi nepravděpodobné.

Pokud člověk zemře, je dluh na osobním zdravotním účtu součástí standardního dědického řízení s tím ovšem, že pozůstalí mohou tento dluh uhradit ze zůstatků svých osobních zdravotních účtů, dokonce mohou tento dluh splácet podle stejného splátkového kalendáře (18 měsíců).

Z uvedeného je, myslím, dostatečně zřejmé, že problém „posmrtných dluhů“ na osobních zdravotních účtech ve skutečnosti není vůbec žádným problémem.

5. Obava z levné péče, korupce ..

Ale proto je přece potřeba důsledná konkurence pojišťoven a dohled nad ní – zde je dominantní úloha státu. Pojišťovna bude chtít mít co nejvíce klientů, nemůže jim nabídnout nekvalitní péči, jinak by ty klienty ztratila. A žádný ředitel si nedovolí nesmlouvat drahou péči, protože by ho správní rada okamžitě odvolala. Nelze vyloučit, že se to občas nestane, ale nejsme na začátku 90. let.
Tomu se dá věřit, a právě tady je prostor pro nás AS. Proto tuto diskusi směřuji tímto směrem. No a zájmy AS může například hájit SAS – to je pro něj velká výzva.

6. Systémy v Rakousku a Německu

Oba ty systémy jsou v obrovské krizi a nikdo neví co s nimi. Z radikální změny mají politické strany strach a tak tam raději sypou a sypou – na to ale my nemáme a hlavně to není perspektivní. Protože pak už je možné pouze zhroucení celého sytému – viz Slovensko.

7. Singapur, USA a GB.

Singapur – tam to funguje. USA (strašný rozdíl stát od státu – vyberme si to pozitivní) – podívejte se na srovnání systémů Kaiser pemanente a NHS ve VB (viz můj první dopis) – není velký rozdíl v ceně (o to jsou v ní rozdílné platy pro lékaře) ale je velký rozdíl v kvalitě (to není asociální) a hlavně v roli a perspektivě AS.

8. Neexistuje péče levná

Naprosto s Vámi souhlasím. Nikdo nechce aby péče byla levná, ale efektivní. Nemyslím si, že zdravotní péče za cca 200 mld je levná péče. Tím nechci říct, že nejsou potřeba další finance.

9. S posledním odstavcem, vztah - PL – AS – Nemocnice – naprosto souhlasím. To ale navrhovaný systém elegantně řeší. Hlavní ale je aby bylo i pro pacienta výhodnější čerpat levnější péči. Pak bude sám vyhledávat raději PL než AS a AS než Nem – pokud to neohrozí kvalitu jeho péče.

10. No a kvalitu naší péče, tu budou sledovat jak pojišťovny, tak stát. Vždy je ale třeba kvalitu hodnotit ve vztahu k ceně.
17. 9. 2008 v 16:16  |  Lékař č. 4
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Děkuji za popis problému. To je ale doslova opsaná koláž z programu ODS. Něco tomu chybí a to něco je naprostá absence snahy obyčejných lidí se o tyto věci starat, protože jim prostě ani z logiky věci nemohou porozumět. Oni chtějí, aby to ten doktor udělal za ně a tak to bude. Veškerá snaha o aktivizaci těchto lidí se propadne vniveč. Největší paradox je ale v tom, že ještě hůře na tom jsou mladí lidé, které už nezajímá ale vůbec nic.
17. 9. 2008 v 16:16 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Já bych to tak pesimisticky neviděl. Lidé se orientují velmi rychle, když musí. Zatím nemusí. Důležité je, že stačí „kritické množství“ lidí, kteří se začnou chovat jinak, aby na to zareagoval viditelně (v jednom konkrétním ohledu) celý systém. Na konkurenčních trzích je běžné, že např. 10% „aktivních“ konzumentů stačí k tomu, aby začala fungovat cenová konkurence. Ostatní mohou být zcela pasivní a profitují z toho, že ti aktivní směrují svou poptávku podle ceny.
17. 9. 2008 v 16:15  |  Lékař č. 3
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Děkuji za sdělení, je velmi zajímavé, obávám se však, že je zatím zcela cizí naší politické representaci a bude se obtížně do jejích hlav dostávat.
17. 9. 2008 v 16:15 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Existují lidé, kteří mají zájem problém řešit a mají politickou podporu – www.zdravotnireforma.cz
17. 9. 2008 v 16:11  |  Lékař č. 2
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Myslím si, že současný systém je nereformovatelný a že skokovou transformací do systému, který požadujete je pokladenský systém (pouze pro soukromé lékaře a asi jenom pro ambulantní specialisty, možná i pro fyzioterapii )
17. 9. 2008 v 16:11 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Pod pojmem pokladenský systém si často každý představuje něco jiného. Toto není pokladenský systém – pokladenský systém byla instituce, kdy fabriky a obce odváděli zdroje do „pokladny“, ze které platili lékaře, aby se jim starali o zaměstnance - to je úplně něco jiného.
A ta reforma je možná. Je nutné ji udělat postupně, na začátku 2006 bude zavedení marginálních doplatků, 2007 postupně otevřít (změnou legislativního založení institucí, pravidel a toků financování) prostor pro postupnou změnu chování všech zúčastněných. I když viditelné změny se očekávají do 2-3 let, ta zásadní změna (v myšlení lidí) je na desetiletí minimálně.
17. 9. 2008 v 14:51  |  Lékař č. 1
?  |  IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Jako psychiatra mě zajímá, jak by v tomto systému bylo zohledněno to, že je řada pacientů, kteří se v něm nedokáží vůbec orientovat.

Dále pak to, že v mém oboru je řada pacientů, které jen přemluvit ke spolupráci při léčbě je náročné - a pokud by ještě měli cosi (byť virtuálně, ne z kapsy), platit, pak by se jejich ochota výrazně zhoršila - a neléčení jsou často rizikoví pro okolí.
17. 9. 2008 v 14:51 | admin > Flašar Roman
flasar@medica111.cz | IP: 127.0.0.x  |  [ reagovat ]
Pacienti, kteří se v systému nedokáží vůbec orientovat, potřebují nějakého agenta, který by hájil jejich zájem. A vždycky je to problém. Současný systém tento problém také uspokojivě neřeší. Navrhovaný systém neobsahuje v sobě motivace, které by postavení těchto pacientů zhoršovaly. Naopak: čím více kontroly nad systémem bude přeneseno (díky možnosti volit nejlépe vyhovující systém (zdravotní plán) do bezprostředního okolí takových pacientů (rodina), tím větší bude šance, že o takové pacienty bude lépe postaráno. Problém to bude ale vždycky.
Přidat příspěvek
Vaše jméno
e-mailová adresa
Váš příspěvek
(max. 2 500 znaků)
Opište kontrolní kód  Opište prosím 6 znaků z obrázku. Nezáleží na velikosti písmen.
na začátek stránky